Hřbitovy

Spravovaná veřejná pohřebiště

Naše společnost má ve své správě 7 veřejných pohřebišť provozovaných městem Zlín. Veřejná pohřebiště (dále jen hřbitovy) se nacházejí v městských částech statutárního města Zlína.

Jsou to tyto hřbitovy

Starosta Tomáš Baťa podal městskému zastupitelstvu 20. 6. 1930 návrh na zřízení Lesního hřbitova na ploše 20 ha. Výměrem okresního úřadu v UH roku 1931 bylo povoleno zřídit Lesní hřbitov. Součástí bylo schválení hřbitovního řádu a poplatků. Projektován byl panem Gahurou, inspiraci si přinesl Tomáš Baťa z Ameriky a lesního hřbitova Bor u Č. Lípy kolem roku 1909.

Hlavní myšlenka byla zřídit hřbitov, který by byl vzdálen od průmyslového ruchu a rychle se rozrůstajícího města. Bylo tím vyřešeno pohřbívání na 100 let – plánovalo se s 30 000 hrobovými místy při době tlení 15 let.

Prvním pochovaným byl syn MUDr. Gerbece, dalším pak byl zakladatel továrny a města Tomáš Baťa (14. 7. 1932). Hřbitov byl vysvěcen v roce 1932 ThDr. Hejšlem a v roce 1934 byla vybudována nová cesta na Lesní hřbitov.

Nynější les je smíšený porost ve stáří 80 až 100 let, který je veden jako les zvláštního určení, plochy vně hřbitova jsou hospodářský les.

Pietní úcta k mrtvým patří neodmyslitelně k mravnímu kodexu každého kultivovaného člověka, proto je i součástí sociální politiky vyspělého státu. Město Zlín zabezpečuje prostřednictvím společnosti Pohřebnictví Zlín, spol. s r.o. důstojná místa posledního odpočinku všem, kteří zde žili a pracovali. Právem jim náleží i patřičná posmrtná úcta.

V historické době se vlivem církve ustálil, až na několik století, výlučný způsob ukládání těl zesnulých do rakví a v nich do země či hrobky. Průlom do této zvyklosti učinilo 20. století zpopelňováním a následným ukládáním popele do uren, které se ukládají do země, do výklenku kolumbárií nebo se ponechají na povrchu hrobky v upravené vitrínce. Myšlenka zpopelňování zesnulých vychází z očistného ohně a nutnosti nerozšiřovat podstatně plochy hřbitovů na úkor zemědělské půdy a nezbytné zástavby.

V dnešní době kremace vysoce převyšuje tradiční pohřbívání těl zesnulých – podle statistických údajů je to přes 75 % zesnulých.

Vývoj ve hřbitovní kultuře značně ovlivnil všechny druhy ukládání zpopelňovaných ostatků. Takovým novým způsobem je vsyp popele na vsypovou loučku. Idea splynutí s přírodou je u nás na vsypové loučce doplněna krásou okolního přírodního prostředí – s uměleckými prvky a parkově udržovaným okolím. Vsyp se provádí v době vegetace, tj. od konce května do konce října.

Zdůvodnění tohoto způsobu pohřbívání ostatků je myšlenka přirozeného spojení ostatků se zemí a tím i pomyslný návrat do přírody, ze které člověk vzešel.

Způsoby ukládání zpopelněných ostatků na pohřebištích

Vsyp

Při moderním způsobu pohřbívání založeném na žehu se zpopelněné ostatky zesnulých ukládají v urnových hájích, do tradičních hrobů, pod epitafní desky, do kolumbária či na vsypové loučky. Na hřbitově v Malenovicích máme jednu vsypovou loučku, na Lesním hřbitově ve Zlíně máme tři vsypové loučky, na kterých lze zpopelněné ostatky ukládat. Vsypová loučka je prostor s pěstěným trávníkem a esteticky vytvořeným a udržovaným okolím. Vsypové loučky jsou anonymní, přesto mají přesně vymezený prostor tak, aby umožňovaly přesné zaměření každé vsypové jamky. O umístění každého zesnulého se vede přesná evidence a místo lze vždy přesně vytýčit dle zaměřovacích bodů. Podstata ukládání zpopelněných ostatků vsypem spočívá v tom, že se vyhloubí jamka o průměru asi 20 cm, hloubce asi 50-60 cm a do této jamky se při obřadu vsype popel zesnulého. Vsyp provádí obřadník. Drn z vyhloubených jamek se po obřadu vrátí zpět na své původní místo. Vsyp se provádí buď individuálně, nebo hromadně. Objednává se v kanceláři společnosti Pohřebnictví Zlín, spol. s r. o. na Lesním hřbitově nebo v kanceláři na ulici Dlouhá.

Smísení

Na hřbitově je rovněž k dispozici anonymní místo pro ukládání těch zesnulých, kteří si přáli být uloženi do společného prostoru, nebo pro ty, o jejichž způsob pohřbení a uložení ostatků nejeví zájem nikdo z pozůstalých. Toto místo je na Lesním hřbitově rovněž udržované.

Urnový háj

Urnový háj tvoří architektonicky vhodně vyřešený prostor, kde jsou umístěna urnová hrobová místa. Urnové místo je možné upravit jak květinami a keříky, tak i krycími deskami s pomníčky, kde bývá stručný nápis nebo smuteční symbol. Urnová místa jsou o rozměru:

  • 1 x 1 m, kde je možné uložit až 16 úředních uren
  • 0,5 x 0,5 m pro 4 urny

Popel je zde možno ukládat v urnách i pod epitafní desky či epitafní balvany.

Kolumbárium

Kolumbárium tvoří součást čelní obvodové zdi Lesního hřbitova ve Zlíně. Je tvořeno jednotlivými buňkami pro uložení 4 uren a prostorem pro vázu či lampičku. Na mramorové desce je jméno s daty zesnulého. Místa v kolumbáriu se pronajímají stejně jako místa hrobová. Je to vkusný a velmi praktický doplněk Lesního hřbitova.

Menu